Vývojový tým očima nováčků

Láďa a Marek, programátoři .NET, rozšířili náš vývojový tým v srpnu loňského roku. Láďa už nějaký ten pátek programuje, pro Marka je IRESOFT jednou z prvních pracovních zkušeností. Zajímalo nás, jak kluci vidí své působení v IRESOFTu po pár měsících a jak se  s nováčky popral samotný vývojový tým. 

Prozraďte nám, v jakém týmu a na čem teď aktuálně pracujete?

Láďa: Jsem v  IT týmu – ten se teď dělí na Core, Stravu a INKO, já jsem ve „Stravě“, tam je nás 4 programátoři + 3 testerky (které patří do celého IT týmu) a pracujeme na aplikaci Cygnus 2. Já převážně teďka vyrábím tiskové sestavy, kde je vidět například přehled surovin, ze kterých se vaří, co se vydává ze skladu apod. Je to prostě pro modul „Strava“ – to je součást té C2.

Marek: Nastoupil jsem do týmu osmi vývojářů, který úzce spolupracuje se třemi product ownery, třemi testerkami, UXákem, SCRUM masterem, IT podporou a big bossem – Lukášem. Hlavní náplní mé práce je vývoj programu pro sociální služby - CYGNUS2. Krátce po nástupu se celý tým rozdělil na dva stálé týmy a jeden krátkodobý. Já jsem byl zařazen do krátkodobého týmu, který měl za úkol legislativní změny objednávání inkontinenčních pomůcek a změnu v licenčním modelu.

Naplnila práce vaše očekávání? Co vás u nás nejvíc baví?

Láďa: Moje očekávání nebylo moc detailní ohledně náplně práce, spíš jsem si představoval, že budu součástí týmu, který vytváří užitečnou aplikaci pro sociální služby. To se splnilo. Nejvíc mě baví objevování souvislostí a principů mezi business objekty. To je celkem složité, a když pochopím určité souvislosti a vidím, že to funguje, je to dobrý pocit.

Marek: Náplň práce dokonce i předčila moje očekávání. Jsem člověk, co ho nezajímá jen, že to nějak funguje, ale jak to funguje, a to mi je v IRESOFTu v rámci rozumných mezí umožněno. Baví mě téměř všechno, protože se skoro pokaždé dozvím novou informaci, zjistím, jak něco v C2 funguje, protože je to opravdu rozsáhlý systém, který umí spoustu věcí.

A co Lukáš (šéf vývoje)?  Mluvíte s ním o tom, jak se vám daří?

Láďa: Jsme v kontaktu, běžně i v kanceláři v průběhu týdne, a čas od času osobně při hovoru 1 na 1. Mluvíme o všem, co je potřeba – ať to jsou věci profesní jako směřování v práci, nebo věci ne přímo profesní – jako třeba návrh firemního trika a jiné…

Marek: Ano, pravidelně mívám s Lukášem schůzky, kde řešíme, co se mi v práci (ne)líbí, jestli bych chtěl dělat něco jiného než do teď nebo zda mám nějaké otázky, problémy.

Jak hodnotíte spolupráci s kolegy v týmu?  

Láďa: Tým funguje dobře, dá se prakticky kohokoli zeptat, jenom asi nejvíc dotazů směřuje vždy na ty nejzkušenější. Většinou odpověď získám rychle, ale někdy to není možné, protože daný kolega není k dispozici.

Marek: Tým funguje zhruba takto: product owner záda user story (US), kterou si kdokoliv z vývojářů může vzít a začít vyrábět. Při vývoji této části se s případnými dotazy obrací zase na product ownera, který ji zadal, případně na UX. Po vyvinuti daného úkolu jde na řadu testování. Pokud se při testování najde chyba, jde US zpět za vývojářem, který ji vyráběl. Pokud je všechno v pořádku, product owner si danou funkcionalitu zkusí a buď ji uzavře nebo vrátí zpět do vývoje s dalším požadavkem. Když to shrnu, tak v podstatě je celou dobu v kontaktu product owner, testerka, UX a vývojáři. Samotní vývojáři mezi sebou v případě potřeby, či dotazů samozřejmě taky komunikují.

Co vás během prvních měsíců nejvíce potěšilo a překvapilo?

Láďa: Bylo fajn vidět, že jakékoli připomínky jsou vítány a různé nápady dělat něco jinak se diskutují. Na druhou stranu některé diskuze a mítinky mohou být díky tomu delší a zdlouhavé. Jinak podpora přicházela z mnoha stran, proces začlenění do fungování byl podrobný… Někdy jsem nevěděl, jak to všechno stihnu. Bylo toho dost, co člověk musel projít a zažít.

Marek: Překvapila i potěšila celá firma. Nikdy jsem nevěřil, že cca 70 lidí dokáže být nejenom kolegy, ale taky kamarády. Podpora při nástupu byla výborná, ale než si to člověk všechno zapamatuje (hlavně jména), trvá to docela dlouho a ani teď nemůžu říct, že znám všechny všechno na 100 %.

Co bylo v začátcích nejcennější a co nejtěžší?

Láďa: Nejcennější byla asi ta vstřícnost a otevřenost druhých lidí kolem a nejtěžší bylo dostat se do těch principů a vazeb v rámci business logiky, pochopit například, že danou věc řeší klidně 11 tabulek různě provázaných, což je možná hodně, ale je to potřeba.

Marek: Nejcennější byli ochotní kolegové a všichni kolem, na které se můžu kdykoliv obrátit. Nejtěžší bylo zorientovat se ve firmě, jak všechno funguje a orientace v C2 jak z pohledu businessu, tak z pohledu vývojáře.

Jak jste vnímali IRESOFT před nástupem a jak ho vnímáte teď? Změnilo se něco?

Láďa: Před nástupem jsem měl spíš neurčitou představu o IRESOFTu jako firmě, kde se dává prostor pro osobní rozvoj a zapojení, teď už je moje představa konkrétnější, není to jen o seberozvoji, ale i o práci, která má své nároky, musí se plnit, co se slíbí, někdy se stíhá, někdy ne, a prostě bez práce nejsou koláče.

Marek: Před nástupem jsem IRESOFT v podstatě neznal. Narazil jsem na něj na portálu inzerující nabídky práce. Ale už po prvním setkání jsem měl dobrý pocit. Postupně jsem si přečetl IREBOOK, inzertní stránku od Lukáše, a tak nějak jsem si řekl, že taková práce by se mi líbila. A teď? Asi jenom v pozitivním slova smyslu. Lidský přístup, pozitivní energie, spousta super kolegů, benefitů… Všude jsou problémy, ale v IRESOFTu se je (alespoň tak to vnímám já) snažíme řešit s klidem.