Zavřený v lese

Nedávno jsem si dal takovou výzvu, která se zdála, že bude hodně za hranicí mého komfortu. Rád se s vámi podělím o můj zážitek, jaké to je, strávit čas jen sám se sebou. Bez žádné jiné osoby, bez mluvení, bez mobilu, bez knížky, bez jídla. Jen vy a příroda. Celých dlouhých 48 hodin.

Na jaře jsem potkal kamaráda, který mi vyprávěl o svém meditačním zážitku z Barmy. Natolik mě to fascinovalo, že jsem mu říkal, že bych to chtěl taky někdy zažít. Navrhl mi, že můžeme vyzkoušet něco jednoduššího a dostupnějšího, a to je jít na pár dní jen do lesa, kde budeme každý sám za sebe, pár set metrů od sebe. Prý je to na začátek přirozenější, než se třeba zavřít do tmy. Tak jsme to nechali otevřené, že se domluvíme, až budou letní prázdniny. Když jsme se pak domluvili už na konkrétní letní víkend, přišla nervozita a první obavy.

Obava číslo 1 - Nesežere mě něco v lese, když tam budu úplně sám? Nedávno někde řádil medvěd. A taky jsem slyšel, že se vrací vlci. A co divoká prasata? Prý jsou agresivní. Přeci jen se moje návštěvy lesa zatím odehrávaly jen ve dne. Ale noc? Nebo dokonce dvě noci? Můj závěr byl, že si rozhodně musím vzít nůž. A stan. Třeba mě zvířata nenajdou :)

Obava číslo 2 - Jak vydržím dva dny bez jídla? Jsem zvyklý jíst několikrát denně a nikdy jsem cíleně půst nedržel. To přeci nemůžu vydržet bez jídla tak dlouho, jenom o vodě. Můj závěr byl, že si nabalím manu, flapjacky a raw tyčinky a když bude nejhůř, tak si to prostě udělám jednodušší...